Živou historii neseme v sobě, my, potomci těch, kteří přežili.
        S každou vteřinou vzniká nová historie a v ní uplývají naše životní
        radosti i strasti.
        Občas je dobré se zastavit a ohlédnout se nazpět.
        To abychom potom lépe viděli dopředu.

sdružení

Brněnský znak

brnoBrněnský městský znak je jedním z nejstarších znaků u nás. Na první pohled zaujme svou jednoduchostí, kdy se vymyká vzhledem od většiny tehdejších znaků, převážně zobrazují hrazené město či část opevnění, anebo, u poddanských měst, se v některé části objevuje šlechtický erb, ať už v podobě čestného štítku, jednoho z polí, nebo dokonce jako celý městský znak.

Brno je na tom jinak, jeho téměř strohý znak zobrazuje dvě řeky městem protékající, Svratku a Svitavu, přičemž horní stříbrné břevno, zobrazující Svitavu, je poloviční. Tento znak byl Brnu za “nedobytnost” povýšen roku 1643, kdy byl městský znak položen na hruď císařekému orlovi, a to v barokní kartuši a především horizontálně převrácený – stříbrné břevno Svitavy bylo dole. Navíc na prostřední stříbrné břevno přibyla písmena F III. – iniciály panovníka Ferdinanda III. Habsburského – a letopočet 1643.

Tento “povýšený” znak byl ovšem za první republiky zrušen a město se navrátilo k původnímu gotickému štítu se stříbrnou nahoře, k takovému, jaký město používalo od udělení většího a menšího privilegia králemVáclavem I.  roku 1243, kdy se Brno stalo královským městem. V době protektorátu za druhé světové války město opět používalo znak povýšený, aby se pak definitivně, tedy zatím, navrátilo opět k původní gotické verzi.

Z nepochopitelných důvodů dochází u mnoha subjektů k nesprávnému používání znaku i dnes.  Nejčastější chybou je horní stíbrné břevno ve stejné šíři, jako ostatní části. Takto “poškozený” znak je ke spatření například na stěně úřadu městské části Brno – jih (při příjezdu od dálnice D2).

logoDalším dobře viditelným příkladem je použití znaku v logu  Fakultní nemocnice Brno. Její logo, se špatným znakem – širokým horním stříbrným břevnem, je dobře viditelné z půlky Brna a také při příjezdu do Brna po dálnici D1, neboť  přímo na budově lůžkového traktu je umístěn obrovský neon.

I na internetu najdeme zdroje, které přímo v článcích o historii města Brna zobrazují špatný znak. Ostatně Encyklopedie CoJeCo je toho zářným příkladem. Bezpochyby se jedná o chybu, pokud jsou i ostatní poskytované informace stejně mylné a nepodložené.

109px-brno-staed_znaksvgPosledním, přímo zarážejícím příkladem, je použití habsburského povýšení, a zároveň tedy určitého okupačního znaku, jako znaku městské části Brno – střed. V tomto případě jde ovšem o nesmyslů více: předně je znak položen na hrudi císařského orla, dokonce v nepřevrácené podobě a samozřejmě chybějí písmena ve znaku. A kde tento, s prominutím zmetek, najdeme? Všude, na každé popelnici a na každém rohu v centru města Brna.

Myslím, že by městské části, firmy a instituce, které se snaží těžit z regionální a historické ceny znaku města, měly alespoň používat znak v takové podobě, která je historicky a heraldicky správná a všeobecně známá, a neměly by připustit, aby logo či znak navrhoval a schvaloval někdo, kdo je historicko-politicky negramotný.

Publikováno v:Heraldika

2 reakcí na “Brněnský znak”

  • Ivo Buličič napsal:

    Dobrý den,
    ve vší úctě reaguji na váš článek o brněnském znaku:Posledním, přímo
    zarážejícím příkladem, je použití habsburského povýšení, a zároveň tedy
    určitého okupačního znaku, jako znaku městské části Brno – střed.

    Prosím mám problém s číslováním odbojů. Odboj obvykle realizují obyvatelé
    země, kterou obsadil nepřítel. Proti jakému nepříteli probíhal první
    odboj? Nebo tento odboj začal již roku 1526? Já znám pouze dva
    odboje.Děkuji..Ivo Buličič

  • jiri napsal:

    Dobrý den,
    O odboji v celém článku není jediné zmínka, máte zřejmě na mysli zmíněnou okupaci. Jedná se o období protektorátu – znak v habsburském povýšení byl užíván během něměcké okupace, viz ostavec 3. Domnívám se, že v tuto dobu byla RČS vcelku prokazatelne obsazena nepřítelem :-)

Zanechte reakci