Brněnský znak
Publikováno Duben 22nd, 2009 by jiriBrněnský městský znak je jedním z nejstarších znaků u nás. Na první pohled zaujme svou jednoduchostí, kdy se vymyká vzhledem od většiny tehdejších znaků, převážně zobrazují hrazené město či část opevnění, anebo, u poddanských měst, se v některé části objevuje šlechtický erb, ať už v podobě čestného štítku, jednoho z polí, nebo dokonce jako celý městský znak.
Brno je na tom jinak, jeho téměř strohý znak zobrazuje dvě řeky městem protékající, Svratku a Svitavu, přičemž horní stříbrné břevno, zobrazující Svitavu, je poloviční. Tento znak byl Brnu za “nedobytnost” povýšen roku 1643, kdy byl městský znak položen na hruď císařekému orlovi, a to v barokní kartuši a především horizontálně převrácený – stříbrné břevno Svitavy bylo dole. Navíc na prostřední stříbrné břevno přibyla písmena F III. – iniciály panovníka Ferdinanda III. Habsburského – a letopočet 1643.
Tento “povýšený” znak byl ovšem za první republiky zrušen a město se navrátilo k původnímu gotickému štítu se stříbrnou nahoře, k takovému, jaký město používalo od udělení většího a menšího privilegia králemVáclavem I. roku 1243, kdy se Brno stalo královským městem. V době protektorátu za druhé světové války město opět používalo znak povýšený, aby se pak definitivně, tedy zatím, navrátilo opět k původní gotické verzi.
Z nepochopitelných důvodů dochází u mnoha subjektů k nesprávnému používání znaku i dnes. Nejčastější chybou je horní stíbrné břevno ve stejné šíři, jako ostatní části. Takto “poškozený” znak je ke spatření například na stěně úřadu městské části Brno – jih (při příjezdu od dálnice D2).
Dalším dobře viditelným příkladem je použití znaku v logu Fakultní nemocnice Brno. Její logo, se špatným znakem – širokým horním stříbrným břevnem, je dobře viditelné z půlky Brna a také při příjezdu do Brna po dálnici D1, neboť přímo na budově lůžkového traktu je umístěn obrovský neon.
I na internetu najdeme zdroje, které přímo v článcích o historii města Brna zobrazují špatný znak. Ostatně Encyklopedie CoJeCo je toho zářným příkladem. Bezpochyby se jedná o chybu, pokud jsou i ostatní poskytované informace stejně mylné a nepodložené.
Posledním, přímo zarážejícím příkladem, je použití habsburského povýšení, a zároveň tedy určitého okupačního znaku, jako znaku městské části Brno – střed. V tomto případě jde ovšem o nesmyslů více: předně je znak položen na hrudi císařského orla, dokonce v nepřevrácené podobě a samozřejmě chybějí písmena ve znaku. A kde tento, s prominutím zmetek, najdeme? Všude, na každé popelnici a na každém rohu v centru města Brna.
Myslím, že by městské části, firmy a instituce, které se snaží těžit z regionální a historické ceny znaku města, měly alespoň používat znak v takové podobě, která je historicky a heraldicky správná a všeobecně známá, a neměly by připustit, aby logo či znak navrhoval a schvaloval někdo, kdo je historicko-politicky negramotný.
2 reakcí na “Brněnský znak”
Září 4th, 2010 at 13.37
Dobrý den,
ve vší úctě reaguji na váš článek o brněnském znaku:Posledním, přímo
zarážejícím příkladem, je použití habsburského povýšení, a zároveň tedy
určitého okupačního znaku, jako znaku městské části Brno – střed.
Prosím mám problém s číslováním odbojů. Odboj obvykle realizují obyvatelé
země, kterou obsadil nepřítel. Proti jakému nepříteli probíhal první
odboj? Nebo tento odboj začal již roku 1526? Já znám pouze dva
odboje.Děkuji..Ivo Buličič
Září 4th, 2010 at 14.00
Dobrý den,
O odboji v celém článku není jediné zmínka, máte zřejmě na mysli zmíněnou okupaci. Jedná se o období protektorátu – znak v habsburském povýšení byl užíván během něměcké okupace, viz ostavec 3. Domnívám se, že v tuto dobu byla RČS vcelku prokazatelne obsazena nepřítelem
Zanechte reakci