Živou historii neseme v sobě, my, potomci těch, kteří přežili.
        S každou vteřinou vzniká nová historie a v ní uplývají naše životní
        radosti i strasti.
        Občas je dobré se zastavit a ohlédnout se nazpět.
        To abychom potom lépe viděli dopředu.

sdružení

Nevěsta

Slovo, které je společné všem slovanským národům, původně neoznačovalo ženu v den jejího sňatku, ta byla zvána mladucha, ale tu, která byla nově vdaná, tedy dnešní mladou paní.  K nevěstě patřila a dodnes patří bílá barva, což zdaleka není jen módní záležitost, která se většinou rychle mění. Naopak, jedná se o prastaré vyjádření symbolického významu, který je v nás hluboce zakódovaný, a který doposud silně působí na naše smysly, třebaže si to rozumově nepřipouštíme. Bílá představuje v naší kultuře symbol čistoty, neposkvrněnosti a nevinnosti. Při svatebním obřadu vyjadřuje přechod z jedné formy života do druhé, při smrti znamená zrození k novému životu.  Již ve starém Římě byl také ženich, stejně jako nevěsta, oblečen v bílých šatech, aby bylo zřetelné, že oba mladí lidé opouštějí dosavadní formu své dětské a mladistvé existence a stávají se dospělými, odpovědnými zda vznik a výchovu dalšího pokolení.

Publikováno v:Svatba

Zanechte reakci